Jak a kdy se připravit na nový režim? Co s sebou do školky? Je lepší adaptační nebo ostrý nástup? Slzičky a jak na ně? Jak může pomoci pedagog? A co pro dobrý start můžete udělat vy – rodiče?

Už jen 2 týdny? Děsíte se toho, že ještě nemáte nakoupené tepláčky? Že si třeba Amálka neumí zapnout knoflíky a Danečkovi to občas ještě ulítne do gatí? Jak vlastně Adélka zapadne do kolektivu a co když bude Tomík hystericky brečet? Jo, to všechno je dost dobře možné a může se to stát i Vašemu potomkovi.

Možná se po rodičovské dovolené od září vracíte do práce, možná máte doma ještě další děti a Vaše nejstarší jde do školky, aby se otrkalo, něco nového naučilo a zvykalo si na kolektiv dalších dětí.

A jak  ten nástup prožít v co největší pohodě? Mrkneme se na to spolu  a o pomoc porposím i paní ředitelku ze soukromé MŠ Hájov – www.moje-skolka.cz, paní Ivetu Šrubařovou.

Začnu pozitivně:

JEŠTĚ POŘÁD MÁTE 2 TÝDNY a za tu dobu se dá stihnout dost věcí. Klidně si sepište To do list.

Co budeme do školky potřebovat a co z toho musím ještě obstarat? (U každé školky se může lišit). Seznam si jako pdf stáhněte zde.

Kidedu Seznam věcí do školky

Důležité je dítěti vše podepsat či označit tak, aby si věci poznalo samo a aby je zároveň identifikovala i paní učitelka. Naše maminky vyšívaly monogramy. Nepředpokládám, že byste po večerech s jehlou v ruce dělaly totéž. Fix na textil proto může být docela prima varianta. A jak označit třeba kartáček nebo hrnek? Náplast či lepicí páska textilní či lékařská, opět popsaná fixíkem. Ale pokud chcete něco extra, najdete na internetu i polepovací štítky, nažehlovačky apod. Ověřte si také platby za školné a stravné a včas je odešlete na účty školek.

Takže po materiální stránce jsme hotovi, teď nás čeká připravit sebe a dítko.

Kdy a jak se začít připravovat?

„S dítětem je potřeba o nástupu do mateřské školy mluvit už doma, vysvětlit, jak to vlastně v životě je: rodiče mají práci a dítě si chodí hrát, učit se a pracovat do školičky.“, říká paní ředitelka. „Rozhodně dítě nestrašte výroky typu: „Ve školce to budeš muset taky zvládnout sám. Ve školce se ti děti a paní učitelka budou smát. Však počkej, oni tě to ve školce naučí.“ Projděte se okolo školky, povězte dítěti, že jednoho dne se s ním půjdete podívat dovnitř a až si pohraje a třeba zatancuje/zazpívá/zahraje fotbal/sní oběd (oblíbená činnost), tak spolu zase půjdete domů nebo na hřiště (jako jste to dělávali doposud). Dítě by nemělo mít pocit, že ho odložíte a že to tak bude napořád. A když se Vás ptá, kdy už půjdu do té školky? Co třeba vyrobit odškrtávací kalendář a počítat dny do toho velkého dne D? Vizualizace pomůže.

Hodit do vody nebo se pomalu adaptovat?
adaptace ve školce

Mnohé školky umožňují rodičům v počátcích zůstat ve školce s dítětem, odvést si jej třeba už po hodině apod. „Nám se osvědčila adaptační fáze, kdy se rodiče i dítě společně seznamují s prostředím školy, se zaměstnanci, postupně se společně zapojují do her i řízených činnost
í – vše nenásilnou formou.“, říká paní Šrubařová. „Posléze se dítě účastní společných aktivit a rodič přihlíží či dělá si svou práci nebo si čte a nakonec matka dítě opouští na hodinu, posléze na dvě. Doma si o prožitém čase v MŠ společně povídají.“ Já jen dodám, že společné povídání si není totéž co otázky: „Jak bylo?“ „Snědl/a jsi oběd.“ Taky jste je kdysi milovali, že. Ptejte se otevřenými otázkami. (S kým sis dnes hrál/a? Zpívali jste písničku – o čem byla? Naučíš mně ji? apod)

Když není adaptace možná.

Pedagog by Vám alespoň první den měl  umožnit vstup s dítětem až do třídy (pokud nenarušujete denní režim školky např. pozdním příchodem) a umožnit vám spolu se chvíli rozkoukat. Vy sami se pak pokuste alespoň zpočátku vyzvedávat dítě dřív – před obědem, po obědě, hned po vyspání. Zapojte babičky, kamarádky a lidi, které má dítě rádo, bude se tak těšit na zvláštní příležitost. Hned ráno si řekněte, jak bude den probíhat a pokuste se to dodržet. Nepřehánějte to s odměnami jako zmrzlina, cukrárna, koláček. Nemuselo by se vám to do budoucna vyplatit. Kupovali byste si tak vlastní dítě a to nejspíš nechcete.

Jsou tu slzičky (nebo i hysterický záchvat).

Paní loučení ve školceředitelka doporučuje „Když dojde na slzy, je opravdu potřeba využít individuálního přístupu pedagoga a dítěti se zprvu více věnovat, směrovat jej a vést. Proto je vhodné mít ve třídě nadstandardní počet pedagogů, abychom mohli i toto zvládnout a dítěti tak vstup do mateřské školy usnadnit.“  Tady poznáte i kvalitu pedagogického personálu a jeho přístupu (samozřejmě s ohledem na možnosti školky). V nejlepším případě by se měl pokusit dítkpedagog a adaptace ve školceo od Vás převzít osobně, přivítat jej před všemi ostatními a okamžitě zapojit do hry/činnosti, zkrátka odvést jeho pozornost, zatímco vy se pomalu vypaříte. Tohle se osvědčilo nám i ostatním rodičům v miniškolce, kde byl přístup opravdu nadstandardní. Plačtivé dítě hned od dveří vítala naše teta nahlas: „Maxíku ahoooj, my už tu na tebe čekáme. Představ si, stavíme tady autodráhu a potřebujeme, abys nám s tím pomohl. Pojď za námi.“  Já pomalu dovřela dveře (předtím jsme se samozřejmě rozloučili) a bylo po pláči. Ještě dobře zabírala vlastní svačinka z domu – měl v dózičce vždy něco od maminky (jablíčko, puding, přesnídávku, chlebík s pomazánkou) a zabralo, když si kousek vzal vždy na cestu do třídy a věděl, že ta svačinka tam bude celou dobu s ním. Slzičky mohou doprovázet začátky poměrně dlouho, buďte trpěliví. A co když jsou ty slzy Vaše?:-) Nestyďte se za ně a vypusťte je (možná ne před dítětem, to byste mu to moc neulehčili).

Co by vlastně děti měly zvládat okolo 3 let věku?

Máma mi vyprávěla, že jsme jako děti s nástupem do jesliček už v 1 roce museli zvládat to, co dnešní děti ve školkáIMG_4203ch ještě neumí (oblékat se, zapínat knoflík, najíst se) a ředitelka MŠ jen potvrzuje: Teď si malinko postesknu. Rodiče by měli vést děti více k hygienickým návykům a sebeobslužným činnostem. Možná je to díky dennímu spěchu, ale rodič např. v šatně dítě raději převlékne sám, uloží oblečení do boxu a nedá mu možnost vlastní sebeobsluhy, protože mu to dlouho trvá a on spěchá. Totéž platí o stolování a vlastní hygieně (umývání rukou mýdlem, čistění zoubků …).“ Dítě to neučíme kvůli sobě, ale kvůli jemu samotnému. Jak mu asi je, když se má připravit na ven a neumí se převléknout, zatímco ostatní už běží na písek? Nebo když se nenají, protože školka se snaží, aby si děti své chleby namazaly pomazánkou samy a robátko nezvládá kiklat s nožíkem?

Jak nástup do školky usnadnit dětem i pedagogům?

Ve třídě bývá 25 dětí a jen 2 paní učitelky na všechny děti. Víte, jak dá zabrat jen to jedno dítě, že jo. A představte si jich 25. „Paní učitelko hotovo, já jsem počůraný, potřebuju smrkat, ona mi bere kočárek.“ Rodiče by tedy měli i doma dodržovat režim, v jakém se pohybuje jejich dítě v době pobytu ve školce –  od ranního vstávání, přes sebeobslužné činnosti, po stravování a odpočinek. Vaše dítě už je schopno zvládat většinu činností zcela samo.  Jasně, chvíli mu to potrvá nebo bude mít naruby ponožku, ale zvládne to. Pomozte mu s tréninkem, motivujte ho a nechte na něm alespoň část rozhodování a jen ho veďte.

Proto jsme taky přišli s Kidedu Můj den plánovačem pro děti. Usnadní nácvik denních činností dětem, rodičům, ale i učitelům ve školkách. V tomto období pomůže dítěti navíc pochopit, jak jeho nový den bude probíhat a že nakonec vždy bude večer usínat ve své postýlce s pohádkou od mámy a táty.Kidedu stojánek s kartičkami

A co ještě mohu udělat?

Neberte školku jako úložiště ani vzdělávací ústav. Doposud jste měli své dítě doma a najednou jej na celý den svěříte do péče cizím lidem. Separace, jiné prostředí, jiná jídla, hromada dětí – to vše může působit na Vaše děti zpočátku (někdy i dlouhodobě) velmi negativně. Buďte ve střehu, vnímejte změny v chování dítěte a reagujte na ně. Prostředí a pedagogy se pokuste co nejlépe poznat a dovolte jim, aby i oni poznali Vás. „Obě strany by měly po celou dobu úzce komunikovat, spolupracovat a vycházet si vstříc.“, dodává paní Šrubařová.

A prosím, nezapomeňte na důležitou věc: I nadále je výchova a vzdělávání dítěte především záležitostí rodiny. Buďte mu stále rádcem a průvodcem a prožívejte naplno a intenzivně společné chvíle.

Přeji Vám, ať jsou Vaše „Poprvé do školky“ ta nej!