Emoční záseky. „Aby mě táta nepřistihl“

Pořídili jsme si Televizi.

Po 13 letech spolužití normálně. (nepotřebovali jsme ji, počítače stačily)

Důvody?

Když děti koukají na pohádku, já můžu tvořit na počítači.

A když jsme koukali společně celá rodina na Davida Attenborougha na tom malém laptopu, nebyly tam ty rybky skoro vidět. A udělali jsme si radost.

Co ale chci posdílet, je můj starý emoční zásek.

Je ráno, manžel odvezl děti a mě napadla ta krásná myšlenka:

Pustím si na tom velkém „monitoru“ nějakou písničku.

Vlastně poprvé v životě na vlastní telce – je mi 37 

UVNITŘ POCITY – teď si to pustím, nikdo mě nevidí.

Jakmile zarachotily klíče v zámku (manžel se vrátil), sahala jsem automaticky po ovladači a vypínala. (pocit – přistihl mě, že se koukám a nepracuju)

WHAT THE HELL?

Je mi 37, jsem dospělá, ale přišla stejná reakce jako ve 12, když jsem náhodou koukala na Vivu a táta přišel z práce.

Náš táta byl cimprlich, doma jsme si nesměly nic pouštět, sahat na elektroniku, protože to byly tátovy hračky a my bychom to určitě rozbily.

Navíc nejdřív povinnosti, potom zábava (každý den vysavat, učit se a tak:-D)

Takže jsem se nadechla a opakovala si: „Můžu se koukat kdy chci, na co chci. Nemusím se obhajovat.“

Tehdy jsem se neuměla zeptat: „Co můžu udělat pro to, abych se mohla koukat?„

Dneska bych se takto zeptala.

Tak to jen tak…

• Až se někdy přistihnete, že reaguje Vaše vnitřní dítě.
• Až budete potají mlsat na záchodě, aby to neviděly děti nebo manžel.
• Až si budete rukou zakrývat obrázek, který malujete.
• Nebo až se budete stydět tancovat, sexovat nebo zpívat na plné koule (prsa).

Někde jsme se v čase emočně zasekli.

Tak a teď ta těžší část.

Obstát ve zkoušce s vlastními dětmi, když už tady stojí to kino.??

CO VAŠE STARÉ ZÁSEKY A REAKCE?
A JAK TO MAJÍ DĚTI S TELKOU?