Jak poznáte, že jste vyrůstali v hodnotícím prostředí -10 znaků

Vyrůstali jste v hodnotícím až kritickém prostředí?

Možná odpovídáte ANO, možná NEVÍM, možná jste přesvědčeni, že NE.

Prozradím Vám, že je to však více než pravděpodobné.

To, jak vás to ovlivnilo, záleží na dalších faktorech vaší osobnosti, na tom, kdo byl tím hodnotitelem nebo na tom, jaký obranný mechanismus jste si v dětství vůči hodnocení vytvořili.

Hodnotící prostředí se za mnohá staletí stalo přirozeným prostředím, ve kterém lidé vyrůstají.

Ani vás nenapadne, že by to snad mohlo být jinak.

Je úplně samozřejmé, že takové prostředí dál pěstujete, udržujete, vychováváte v něm děti. Co víc, jste za to možná i vděční nebo jste na hodnocení doslova závislí.

Jak poznáte, že jste byli podrobeni příliš častému hodnocení, srovnávání, kritice?

  1. Pochybujete o sobě, o tom co umíte, o tom, že děláte věci dobře.
  2. Máte časteji potíže se rozhodnout. Co uvařit, kam jet na dovolenou, jakou halenku si koupit.
  3. Snažíte se pracovat ještě víc a víc. Usilujete o uznání od druhých.
  4. Často se omlouváte. Třeba, i když někdo v obchodě žduchne do Vás.
  5. Dáváte přednost druhým s tím, že vy až co zbyde.
  6. V rozhovorech jste v opozici a sebeobraně nebo dokonce vyvoláváte konflikty, přitom si říkáte, proč to dělám?
  7. Zároveň máte problém uznat chybu
  8. Přes veškerou snahu vnímáte u druhých spíše chyby než to dobré.
  9. Máte sklony k perfekcionismu nebo naopak pravidelně nedotahujete věci do konce.
  10. Máte tendenci pečovat o druhé, zakládat neziskovky, fondy a nadace.

Poznali jste se v některém z bodů?

Zachovejte klid. Právě jste udělali důležitý krok k vlastnímu sebepoznání.

Je to velmi silný návyk, nastavení hardwaru a troufám si říct, že se nedá odnaučit za 1 generaci.

Ale můžete začít a třeba už Vaše vnoučata budou život prožívat jinak.

Ve své praxi a kurzech poznávám příběhy mnoha lidí, příběhy jejich rodin a mnohdy z nich mrazí.

Jedna z žen, která přišla na konzultaci, se hned začala omlouvat, že jde o minutu později a vysvětlovat, co všechno pokazila. Měla 2 VŠ tituly, byla zvyklá, že plní vždy perfektně zadání a čekala totéž od druhých. Měla strach, že děti nejsou talentované, že se vdala za lenocha a že pokud v práci nepřidá, vyhodí ji. Za vším stál fakt, že se jako malá snažila vyrovnat se staršímu bráchovi.

Nebo žena podnikatelka, které se pro své klientky mohla rozkrájet, posílala jim vánočí dárky a zjistila, že by potřebovala lásku pro sebe, od své mámy, která ji cepovala za každou chybu.

Mladý student, který si vytvořil úzkost z cestování a nových situací. Ale spouštěčem nebylo cestování, ale dávné návštěvy u jeho opilého táty, který ho s babičkou nutil do jídla a nevědomě kritizoval jeho zaběhnuté stravovací návyky, vyčítal mu, že za ním nejezdí dost často. V kombinaci s nastavením „jsem zodpovědný za to, jak se táta/máma/druzí cítí“ musí čelit stálému tlaku „měl bych – ale nechci“ si mladý člověk vypěstuje velmi rychle obranné mechanismy na úrovni tělesných projevů.

Podporuji rodiče a děti v tom, aby začínali vždy od sebe. Aby nečekali změny u druhých.

Jak můžete zahájit svou „rekonstrukci“?

  1. Uvědomit si projevy a své nastavení – třeba podle bodů výše. Takže máte hotovo.
  2. Zjistěte, co potřebujete, když máte tendenci hodnotit – pište si na papír všechno, co Vás napadne, když chcete říct třeba dítěti: „Takový bordelář, podívej se na ten binec.“ nebo partnerovi. „Nekuř, nedívej se tolik do toho mobilu.“ Co cítíte, když to říkáte? Jaká Vaše potřeba je v tom sdělení?
  3. Stanovte si výzvu: „Odteď budu u druhých vidět vždy alespoň jednu dobrou věc namísto chyby.“ Ať už je to obrázek nakreslený dítětem, fakt, že Váš muž nakoupil ( i když jogurt netrefil) nebo to, že babička dětem koupila blikající plastovou hračku. Je to její způsob dávání lásky a nebo očekává uznání – dopřejte jí ho prostým „děkuji“.

Každý z nás si zasloužíme pocítit, jaké to je, být bezpodmínečně přijímán a hýčkán.

Ono totiž není žádný med, být v tlaku každý den v práci, při každé návštěvě tchánů, po návratu dětí ze školy…

Začněte hýčkat a dovolte si být hýčkáni

  • Kurz Hýčkací komunikace v rodině jsem vytvořila pro všechny, kdo se potřebují domluvit s partnerem, dětmi, babičkou nebo i kolegy v práci.
  • Je naplněný sebezkušeností, praktickými cvičeními a terapeutickými účinky.
  • Dostanete ode mě připravené komunikační vzorce, seznamy vět a slov, postupy pro zvládání emočních situací a konfliktů, translátor pro porozumění druhým a mnoho dalšího.
  • Budu Vás v něm hýčkat a pomůžu Vám vrátit porozumění do vašich vztahů– do Vašich rodin.

Štěpánka
Provádím rodiče, ženy, děti a teenagery, vedu rodinnou poradnu. Jsem autorkou portálu a značky pomůcek Kidedu. Pomáhám lidem laskavěji komunikovat, zvládat emoce, vztahy, objevit a uvolnit životní záseky. Mám radost, když se lidem vrací do života radost.
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*