KONEČNĚ ZAŽÍVÁM MATEŘSKOU, JAKOU JSEM SI PŘEDSTAVOVALA

V posledních dnech mě okolnosti donutily fakt zpomalit, zastavit se a nebýt přísná na sebe. Většinou jedu totiž na SETRVAČNÍK, V REŽIMU MULTITASKINGU S DAMOKLOVÝM MEČEM NAD HLAVOU.

Jenže mi došly síly, tělo si řeklo o pauzu a strach z recidivy nemoci byl motorem pro zastavení. PUSŤ VŠECHNO, naordinovala jsem si. Začalo se NĚCO DÍT:

?Když mé děti mluvily, POSLOUCHALA JSEM CELÝM JÁ. Reagovala jsem a po chvíli děti odběhly ke své hře. (Kdybych to neudělala, budou mi hopsat kolem nohou, pištět, dožadovat se pozornosti)

❤️Když se chtěly TULIT, hopli jsme do postele a klidně tam skákali celé odpoledne (Jindy jsem nervózní, že nejsme venku nebo že neděláme něco „užitečného“).

??VYPLA jsem internet v mobilu a vyzvánění. V některé dny člověk hovořil paralelně s dětmi a dalšími 5ti lidmi přes whatsup, messenger nebo email. Najednou jsem se cítila přítomněji.

?Udělala jsem to, CO CHCI JÁ. Vraceli jsme se z dopoledního běhání s dalšími dětmi a ve mně klíčila touha, zajít si na oběd místo vaření. Mladší dcera usínala v kočárku a mně bylo jasné, co by se dělo, kdybych se snažila ji udržet vzhůru než dojdeme domů a než připravím oběd. Otočila jsem kočárek. Odměnou byl nejen oběd, ale i spokojené děti, já a 3 hodinový spánek dítka.

?‍?Poprvé za 6 let, co jsem s dětmi doma, jsem se vykašlala na mého vnitřního VOJEVŮDCE, který mi diktuje, co je potřeba udělat a hlavně na to, že „MUSÍM“ PRACOVAT. Na mateřské jsem začala tvořit, přednášet, dělám věci, které mají smysl, baví mě a mám oproti zaměstnání jistou svobodu. Jenže taky mnohem více nákladů, starostí a překonaných překážek. V hlavě mám našeptávače, neustále se honící myšlenky a stav účtu. Přála bych si, aby všechny maminky měly hojnost všeho a nemusely by být honěny sebou nebo někým jiným. Na světě by bylo hodně lásky. Místo počítače tak po obědě hraju se synem pexeso. Snažím se naprosto věřit muži, že to zvládne, byť se taky pouští na tenký led podnikání.

?Vyrazila jsem s dětmi sama na VÝLETY. I když jsou prázdniny, je těžké sladit programy kamarádek a jejich dětí, takže mnohdy nezbývá než vyrazit sama. Protože jsem stále začínající řidič, volím dostupnost pěšky, vlakem, busem. Ale dětem stačí, že jsme jinde a že je tam máma a zkoumáme spolu housenku a jíme třeba lesní jahody nebo štramberské ucho.

☀️Došlo mi, že to, CO DĚLÁ RADOST MĚ, BUDE DĚLAT RADOST I DĚTEM, že si to můžu „Dovolit“.

?Taky jsem si všimla, že když malujeme a tvoříme, děti s oblibou sledují, co dělám já a to napodobují , že JSEM pro ně INSPIRACÍ, že je důležité jim ukazovat i můj svět. Do jejich tvoření se jim dávno vůbec nemotám, pokud nepožádají o pomoc.

?‍?‍?JSEM TU PRO NĚ, KDYŽ MĚ POTŘEBUJÍ. I když je synovi 6, večer mě pokaždé prosí, abych chvíli zůstala u něj (říká, že tady nechce být sám..myslí tím „konečně tě mám na chvíli pro sebe“). Hodně dlouho jsem se tomu bránila, už je přece velký a hlavně já už chci svůj čas. Teď jsme najednou cítila i já, že tu s ním chci sedět, dokud neusne, že JÁ POTŘEBUJU JE A ONI MNE.

Hodně maminek to tak možná má od počátku, já jsem se maminkování nepoddala naplno asi nikdy (kromě prvního půlroku) a to byla chyba. Čas pořád dělím a často dělám více věcí najednou. Ale zároveň už vím, že být maminkou není synonymem vše pro dítě, ale o WINWIN přístupu.

A hlavně, že když se uvolním a přestanu bojovat já, uvolní se i děti.

A právě všechny tyhle zkušenosti a k nim spoustu cvičení a taháků jsem vepsala do kurzu pro Vás, které se cítíte už opravdu unaveně, někdy možná i bezradně. Pro Vás, které chcete svůj vztah s dětmi nebo i partnerem upevnit a možná opravit vztah s vlastními rodiči. Pro Vás, které chcete zasít nové návyky do Vašich životů.

Dovolte si mít samostatnější děti a být uvolněnější

#BURNOUT #Mateřskájezáhul #TADYATEĎ #Kidedu #Městonahraní #ALL_YOU_NEED_IS_LOVE #SPOKOJENÁ_MÁMA

www.kidedu.cz