Kvarteto a afirmace pro děti 2v1

Hledala jsem něco jako emoční karty a Ty Vaše mě zaujaly nejvíce. Zatím jsme se seznámili s jednotlivými obrázky emocí a každý večer si vytáhneme 1 zelenou kartu. Kluci 5 a 2,5 roku se střídají - každý večer jeden z nich vytáhne 1 kartu. Pak si o kartičce povídáme a následně přiřazujeme emoce, které se na ní objevily. Někdy se jich zeptám, jak se dnes cítili, a která emoce by vystihovala dnešní den. To je moc bezva - hlavně pro toho 2,5letého, který ještě moc nemluví. Starší syn někdy řekne i věci, které by jinak ze sebe hůř páčil. Kartičky mu pomůžou rozpomenout se na některé zážitky a rozváží mu více jazyk.

Hana Brinkeová

V současné době si hrajeme s emočními kartami, syna moc baví, když dlouze rozebíráme, co je na kartičkách. Má dobrou slovní zásobu, ale některé postřehy mě fakt překvapily. Jako například: “Holčička je smutná, protože má zlomené srdíčko.” Že si dokáže všimnout takového detailu, na který můžu navázat dál.

Tereza Goszlerová

Díky za Vaše komunikační karty! Líbí se mi natolik, že už jsem je doporučila několika kolegyním 🙂 Jsem psycholožka, psychoterapeutka, pořídila jsem si je pro dětskou terapii

Dominika, dětská psychoterapeutka

Před chvílí mi došly Emoce, seděla jsem nad nimi, jak Alenka v říši divů- hlavně nad kartičkami "Kdo jsem?"- tak úžasně popsané emoce, no fakt smekám. DĚKUJI!!!!

Šárka Krejčí, učitelka v MŠ

Karty jsou velmi hezky a funkčně zpracované. Děti si je hned oblíbily, nejčastěji je bereme do postele před spaním a povídáme si místo pohádky. Mám velmi komunikativní děti, syna 4r a dceru 2r, která fakt krásně mluví ve větách. U nás teda mluvíme celý den, ovšem někdy nastanou situace, kdy nemám čas, sílu nebo příležitost vše vysvětlit a pak to většinou končí křikem. Proto jsem hledala něco, co mi pomůže některé situace líp řešit a karty to skvěle plní. Naše nejčastěji používané jsou o půjčování, o hře (ta jak tam holčička zboura kostky, to je naprosto přesná verze našich dětí 😃) a o ptackovi, který umřel. Syn už velmi dlouho vnímá smrt a často se ptá na všechno kolem ní, snažím se mu citlivě, ale pravdivě říkat jak se věci mají. U téhle karty upustil pár slz, když ji poprvé viděl. Dcera si zase karty vytahuje i během dne a vypráví, co na nich je, dokáže celkem přesně vnímat, kdo jak co cítí. Fakt jsem byla překvapená, že si oba dokáží uvědomit, kdo se jak a proč cítí. Jsem si jistá, že oba jsou na tom emočně daleko líp než já. Čím jsou starší, tím víc se musím já sama učit zvládat situace líp. Děkuji Vám za skvělou práci, kterou odvadite. Vnímám to, jako velmi důležitý krok pro přítomnost i budoucnost

Štěpánka