Přeju si, přeju si, přeju si …ale dělám to správně?

Bilancujete nebo plánujete sny a přání? A děláte to správně?

Já si léta přála špatně:-) Teď už si přeju lépe, i když se občas seknu. A život se mění pod rukama.

Napíšu pár příkladů a shrnu pro Vás do 5-ti bodů, jak si správně přát.

Na Štědrý den máme vždy rituál “lístečků”. Napíšu na pár papírků krátké věty: např: “Kamarádi jsou nej.” “Cítím se zdravě a plná síly.” “Mám hojnost.” “Jsem spokojený/á.” A každý z nás si vybere pár lístečků a po večeři je rozbalujeme a čteme. Pak je zapíšu do naší kroniky a za rok mrkneme, jestli se splnilo a jakým způsobem.

A ejhle. Max si vybral lísteček: Stavím náš dům (původně určený pro tátu) a co se nestalo. Amálka dostala Lego Friends zámek a Max jí ho postavil stejně jako papírový model domu. Takže tuplovaně se mu “věštba” splnila hned o Vánocích a já se smála. Příště musím přání vztáhnout na sebe a formulovat správně.

Kde byla chyba? Čtěte dál.

JAK SI TEDY PŘÁT SPRÁVNĚ?

Už dávno nám došlo, že jakákoliv přání, plány a vize vyžadují konkrétní kroky a taky vděčnost a poděkování.

Proč?

Plní se naše vize, které jsou jasné konkrétní a přínáší nám uspokojení na úrovni emocí, prožitků.

Protože přání “mít peníze” nebo “být zdravý” se Vám nesplní. Na rozdíl od přání: “Chci mít šaty od Reparády.” “Chci být plná energie nebo “Mé tělo i mysl mi umožňují být šťastná a plná energie”

Pro uskutečnění dlouhodobých plánů musíme zapojit emočně prožitkovou paměť.


Tak třeba: Pokud chcete začít měnit svůj vzhled, kondici a třeba začít běhat, jen těžko se podaří nastartovat první běh. To se fakt musíte ukecat. Silou vůle se dokopete ke dveřím a možná vyběhnete.

–> Zatímco po prvním běhu zažijete jisté pocity uspokojení: dokázala jsem to, cítím se skvěle, mám pocit, jakobych hubla nebo sílila, fakt jsem se pěkně zapotila, cítím se (endorfiny) motivovaně a chci pokračovat.

Tohle třeba platí i v partnerské či rodičovské oblasti. Chcete jakoukoliv změnu u dětí a u sebe, začněte si kreslit, vizualizovat, představovat a prožívat tu změnu v sobě. A jakoukoliv změnu dělat pouze a výhradně u sebe.

Chci, aby můj muž chodil z práce dřív.” změňte na: “Chci mít více času pro sebe/odpočinout si/ cítit se milovaná.”

Třeba: Chci, aby se děti usmívaly a tolik neječely. Změňte na:

–> Kéž bych si mohla dát nohy na stůl a děti si hrály samy. Chci dočíst knihu. Chci nerušeně pracovat alespoň 1 hodinu denně.

JAK JSEM SE NAKONEC NEROZVEDLA

Svěřím se s jednou intimní zkušeností. Během mateřské jsme s dětmi byla hodně intenzivně, ale vedle toho jsem se zapojovala i pracovně do jiných projektů a tvořila své vlastní. U druhého dítka se ze zpestření a seberealizace stal i přivýdělek, který nás mnohdy zachránil, protože můj muž nepřinášel dostatek peněz na běžný život, natož na nadstandard. Vloni na jaře už to došlo tak daleko, že jsem stále před rozhodnutím: rozvedu se. Mísil se ve mně vztek, smutek, zlost, pocit zrady. Proč nemá 70 000/měsíčně nebo aspoň 30 000 Kč. (Když jsme se poznali a já zjistila, že je stavař, jásala jsem, jaké mám štěstí a očekávala jsem konec rodinné chudoby. O očekávání (děti, partner, rodiče) je celá jedna hodně zajímavá kapitola v kurzu Ochoč svůj stres. Já jsem s dětmi, stojím u sporáku, starám se o oblečení, domácnost a ještě pracuju a živím rodinu. To není fér.

Jenže pak mi došlo. A co se rozvodem změní? Rozvodem nezbohatnu a navíc zničím rodinu. Můj muž i přes své úsilí a ušlechtilé úmysly (vlastní pole – bio zelenina a obilí), prostě má nějaký blok -strach a k tomu zdravotní problémy a příroda také sehrála roli. Projektování domů na přání klientů a neustálé nahánění stavebních úřadů, statitků ho už nebaví, je to otročina, to naprosto chápu. Zrovna se mu nedaří, ale nebylo to tak vždy. On mě taky podržel, když jsem byla neschopná čehokoliv a trvalo to měsíce. Stál při mě a podporoval mě vždy a ve všem. Je milující táta, pozorný manžel. On vlastně ani peníze nepotřebuje, je minimalista, zero waste atd atd. Ten, koho to trápí a užírá, že nemá na boty a školné dětí, na cestování, na hezké a kvalitní oblečení, jsem vlastně já. Můžu chtít větší zodpovědnost po muži, ale budu v roli manipulátora.

Co s tím? Začnu si přát za sebe a hlavně dělat kroky z mé strany a nic neočekávat.

V přírodě je zcela běžné, že se o sebe samice s mláďaty postará sama. Proč bych to nezvládla. Děti jsou větší, byť jsou pořád doma (Covid). Mít muže budu brát jako příjemný nadstandard a bude fajn, když nebudu závislá na jeho příjmu (i když jsem tehdy byla na rodičovské a měla 2 hodiny denně na práci, zatímco dcerka spala). A tohle začalo fungovat v podstatě okamžitě.

Přijetí místo boje, namíření antén na sebe. Takže milé ženy, mámy…

5 kroků, jak si správně přát

1. Přejte si jen to, co opravdu chcete, potřebujete.

2. Přejte si jen za sebe, ze své pozice. NE: přeju si, aby babičky hlídaly, muž méně pracoval a děti poslouchaly. ANO: Přeji si 1x týdně cvičit, 1x týdně být sama s mužem a mít alespoň 10 hodin na sebe za týden.

3. Zapojte prožitek a emoce. (cítím se, potřebuji, jsem, dělám, pomáhám, tvořím…)

4. Formulujte zcela konkrétně bez dvojsmyslů (Přání jako “mít otevřené srdce” se může vyplnit třeba tak, že dojde k operaci srdečního svalu.)

5. Přání přeneste do vizuální podoby a mějte ho stále na očích.

JAK SI PŘÁNÍ VIZUALIZOVAT?

  1. Obraz poděkování- sama nebo klidně s celou rodinou vytvořte obraz, koláž nebo jen seznam všeho, co Vás potěšilo, bavilo a povedlo se v uplynulém roce. Poděkujme za ně.
  2. Obraz přání (vision board)- vytvořte si nástěnku, koláž nebo seznam všeho, co byste chtěli PROŽÍT v příštím roce. Můžete stříhat z časopisů, malovat, kreslit, lepit fotky.

My už náš vision board máme, je plný obrázků a taky slov: Cítím se milovaná, Moje orgány jsou zdravé a fungují správně. Cítím hojnost a jsem šťastná a spokojená. Pomáhám ženám (dětem) být šťastnější a spokojené. S Kidedu se dostávám do časopisů. Objevuju znovu svůj hlas a zpívám.

A jaké jsou Vaše vision boardy?

Napište si na papír nebo skočte do skupiny Dětem blíž a sdílejte s námi. V závěru roku bude týden věnovaný ohlédnutím, vizím, přáním a touhám.

Co se Vám v uplynulém roce podařilo, bavilo Vás, potěšilo Vás?

Co chcete v novém roce prožívat, zažívat? Jak se chcete cítit? Čeho chcete dosáhnout?

A jakou změnu chcete v novém roce učinit a jaké budou konkrétní kroky?

Já Vám mohu pomoci s tím, abyste vy a vaše děti mohly být usměvavější, šťastnější a volnější. A bude mi velkou ctí.

Začněte třeba WEBINÁŘEM ZDARMA – SAMOSTATNOST DĚTÍ NEBO OBNOVA SIL PRO VÁS?

Nebo si stáhněte Ebook a zvládněte s dětmi lépe jejich období sebeuvědomění (vzdoru).

A už teď Vás s péčí a úctou přivítám v mentoringu Samostatné děti – svobodnější rodič. Brány jsou otevřené.

A bude to program, kterým projdeme skrz na skrz Vaším nastavením, změnami návyků, péčí o sebe a dojdeme do cíle, kterým jsou “samostatnější děti”.

Ušetříte slova, energii a získáte až 2 hodiny času denně pro sebe a vaše aktivity.

Jak už ale z článku víte.:

Přát si samostatné děti musí jít od Vás, takže děti budou samostatnější, když vy si dovolíte být svobodnější a podpoříte děti v jejich osamostatňování.💕

Štěpánka
Autorka didaktické hry Kidedu.cz, iniciátorka programu pro rodiny, školy a školky Foodrestart.cz a tvůrkyně myšlenky projektu Sdilko.cz (oživení městských prostranství a podpora českých výrobců, umělců, designerů či netradičních služeb).
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Objednat hru Kidedu
  • Nejnovější příspěvky
  • Jak zvládnout období vzdoru Ebook zdarma
  • Sledujte nás na Facebooku