Poprvé do školky.

Jak a kdy se připravit na nový režim? Co s sebou do školky? Je lepší adaptační nebo ostrý nástup? Slzičky a jak na ně? Jak může pomoci pedagog? A co pro dobrý start můžete udělat vy – rodiče?

Máte už nakoupené tepláčky? Možná máte strach, že si třeba Sofinka neumí zapnout knoflíky a Danečkovi to občas ještě ulítne do gatí? Jak vlastně Zuzka zapadne do kolektivu a co když bude Tomík hystericky brečet? Jo, to všechno je dost dobře možné a může se to stát i Vašemu potomkovi.

Možná se po rodičovské dovolené od září vracíte do práce, možná máte doma ještě další děti a Vaše nejstarší jde do školky, aby se otrkalo, něco nového naučilo a zvykalo si na kolektiv dalších dětí.

A jak  ten nástup prožít v co největší pohodě? Mrkneme se na to spolu  a o pomoc porposím i paní ředitelku ze soukromé MŠ Hájov – www.moje-skolka.cz, paní Ivetu Šrubařovou.

Začnu pozitivně:

JEŠTĚ POŘÁD MÁTE 2 TÝDNY a za tu dobu se dá stihnout dost věcí. Klidně si sepište To do list.

Co budeme do školky potřebovat a co z toho musím ještě obstarat? (U každé školky se může lišit). Seznam si jako pdf stáhněte zde.

Důležité je dítěti vše podepsat či označit tak, aby si věci poznalo samo a aby je zároveň identifikovala i paní učitelka. Naše maminky vyšívaly monogramy. Nepředpokládám, že byste po večerech s jehlou v ruce dělaly totéž. Fix na textil proto může být docela prima varianta. A jak označit třeba kartáček nebo hrnek? Náplast či lepicí páska textilní či lékařská, opět popsaná fixíkem. Ale pokud chcete něco extra, najdete na internetu i polepovací štítky, nažehlovačky apod. Ověřte si také platby za školné a stravné a včas je odešlete na účty školek.

Takže po materiální stránce jsme hotovi, teď nás čeká připravit sebe a dítko.

Kdy a jak se začít připravovat?

„S dítětem je potřeba o nástupu do mateřské školy mluvit už doma, vysvětlit, jak to vlastně v životě je: rodiče mají práci a dítě si chodí hrát, učit se a pracovat do školičky.“, říká paní ředitelka. „Rozhodně dítě nestrašte výroky typu: „Ve školce to budeš muset taky zvládnout sám. Ve školce se ti děti a paní učitelka budou smát. Však počkej, oni tě to ve školce naučí.“ Projděte se okolo školky, povězte dítěti, že jednoho dne se s ním půjdete podívat dovnitř a až si pohraje a třeba zatancuje/zazpívá/zahraje fotbal/sní oběd (oblíbená činnost), tak spolu zase půjdete domů nebo na hřiště (jako jste to dělávali doposud). Dítě by nemělo mít pocit, že ho odložíte a že to tak bude napořád. A když se Vás ptá, kdy už půjdu do té školky? Co třeba vyrobit odškrtávací kalendář a počítat dny do toho velkého dne D? Vizualizace pomůže.

Hodit do vody nebo se pomalu adaptovat?
adaptace ve školce

Mnohé školky umožňují rodičům v počátcích zůstat ve školce s dítětem, odvést si jej třeba už po hodině apod. „Nám se osvědčila adaptační fáze, kdy se rodiče i dítě společně seznamují s prostředím školy, se zaměstnanci, postupně se společně zapojují do her i řízených činnost
í – vše nenásilnou formou.”, říká paní Šrubařová. „Posléze se dítě účastní společných aktivit a rodič přihlíží či dělá si svou práci nebo si čte a nakonec matka dítě opouští na hodinu, posléze na dvě. Doma si o prožitém čase v MŠ společně povídají.“ Já jen dodám, že společné povídání si není totéž co otázky: „Jak bylo?“ „Snědl/a jsi oběd.“ Taky jste je kdysi milovali, že. Ptejte se otevřenými otázkami. (S kým sis dnes hrál/a? Zpívali jste písničku – o čem byla? Naučíš mně ji? apod)

Když není adaptace možná.

Pedagog by Vám alespoň první den měl  umožnit vstup s dítětem až do třídy (pokud nenarušujete denní režim školky např. pozdním příchodem) a umožnit vám spolu se chvíli rozkoukat. Vy sami se pak pokuste alespoň zpočátku vyzvedávat dítě dřív – před obědem, po obědě, hned po vyspání. Zapojte babičky, kamarádky a lidi, které má dítě rádo, bude se tak těšit na zvláštní příležitost. Hned ráno si řekněte, jak bude den probíhat a pokuste se to dodržet. Nepřehánějte to s odměnami jako zmrzlina, cukrárna, koláček. Nemuselo by se vám to do budoucna vyplatit. Kupovali byste si tak vlastní dítě a to nejspíš nechcete.

Jsou tu slzičky (nebo i hysterický záchvat).

Paní loučení ve školceředitelka doporučuje „Když dojde na slzy, je opravdu potřeba využít individuálního přístupu pedagoga a dítěti se zprvu více věnovat, směrovat jej a vést. Proto je vhodné mít ve třídě nadstandardní počet pedagogů, abychom mohli i toto zvládnout a dítěti tak vstup do mateřské školy usnadnit.“  Tady poznáte i kvalitu pedagogického personálu a jeho přístupu (samozřejmě s ohledem na možnosti školky). V nejlepším případě by se měl pokusit dítkpedagog a adaptace ve školceo od Vás převzít osobně, přivítat jej před všemi ostatními a okamžitě zapojit do hry/činnosti, zkrátka odvést jeho pozornost, zatímco vy se pomalu vypaříte. Tohle se osvědčilo nám i ostatním rodičům v miniškolce, kde byl přístup opravdu nadstandardní. Plačtivé dítě hned od dveří vítala naše teta nahlas: „Maxíku ahoooj, my už tu na tebe čekáme. Představ si, stavíme tady autodráhu a potřebujeme, abys nám s tím pomohl. Pojď za námi.“  Já pomalu dovřela dveře (předtím jsme se samozřejmě rozloučili) a bylo po pláči. Ještě dobře zabírala vlastní svačinka z domu – měl v dózičce vždy něco od maminky (jablíčko, puding, přesnídávku, chlebík s pomazánkou) a zabralo, když si kousek vzal vždy na cestu do třídy a věděl, že ta svačinka tam bude celou dobu s ním. Slzičky mohou doprovázet začátky poměrně dlouho, buďte trpěliví. A co když jsou ty slzy Vaše?:-) Nestyďte se za ně a vypusťte je (možná ne před dítětem, to byste mu to moc neulehčili).

Co by vlastně děti měly zvládat okolo 3 let věku?

Máma mi vyprávěla, že jsme jako děti s nástupem do jesliček už v 1 roce museli zvládat to, co dnešní děti ve školkáIMG_4203ch ještě neumí (oblékat se, zapínat knoflík, najíst se) a ředitelka MŠ jen potvrzuje: Teď si malinko postesknu. Rodiče by měli vést děti více k hygienickým návykům a sebeobslužným činnostem. Možná je to díky dennímu spěchu, ale rodič např. v šatně dítě raději převlékne sám, uloží oblečení do boxu a nedá mu možnost vlastní sebeobsluhy, protože mu to dlouho trvá a on spěchá. Totéž platí o stolování a vlastní hygieně (umývání rukou mýdlem, čistění zoubků …).“ Dítě to neučíme kvůli sobě, ale kvůli jemu samotnému. Jak mu asi je, když se má připravit na ven a neumí se převléknout, zatímco ostatní už běží na písek? Nebo když se nenají, protože školka se snaží, aby si děti své chleby namazaly pomazánkou samy a robátko nezvládá kiklat s nožíkem?

Jak nástup do školky usnadnit dětem i pedagogům?

Ve třídě bývá 25 dětí a jen 2 paní učitelky na všechny děti. Víte, jak dá zabrat jen to jedno dítě, že jo. A představte si jich 25. „Paní učitelko hotovo, já jsem počůraný, potřebuju smrkat, ona mi bere kočárek.“ Rodiče by tedy měli i doma dodržovat režim, v jakém se pohybuje jejich dítě v době pobytu ve školce –  od ranního vstávání, přes sebeobslužné činnosti, po stravování a odpočinek. Vaše dítě už je schopno zvládat většinu činností zcela samo.  Jasně, chvíli mu to potrvá nebo bude mít naruby ponožku, ale zvládne to. Pomozte mu s tréninkem, motivujte ho a nechte na něm alespoň část rozhodování a jen ho veďte.

Proto jsme taky přišli s Kidedu Můj den plánovačem pro děti. Usnadní nácvik denních činností dětem, rodičům, ale i učitelům ve školkách. V tomto období pomůže dítěti navíc pochopit, jak jeho nový den bude probíhat a že nakonec vždy bude večer usínat ve své postýlce s pohádkou od mámy a táty.Kidedu stojánek s kartičkami

A co ještě mohu udělat?

Neberte školku jako úložiště ani vzdělávací ústav. Doposud jste měli své dítě doma a najednou jej na celý den svěříte do péče cizím lidem. Separace, jiné prostředí, jiná jídla, hromada dětí – to vše může působit na Vaše děti zpočátku (někdy i dlouhodobě) velmi negativně. Buďte ve střehu, vnímejte změny v chování dítěte a reagujte na ně. Prostředí a pedagogy se pokuste co nejlépe poznat a dovolte jim, aby i oni poznali Vás. “Obě strany by měly po celou dobu úzce komunikovat, spolupracovat a vycházet si vstříc.”, dodává paní Šrubařová.

A prosím, nezapomeňte na důležitou věc: I nadále je výchova a vzdělávání dítěte především záležitostí rodiny. Buďte mu stále rádcem a průvodcem a prožívejte naplno a intenzivně společné chvíle.

Přeji Vám, ať jsou Vaše “Poprvé do školky” ta nej!

Štěpánka
Autorka didaktické hry Kidedu.cz, iniciátorka programu pro rodiny, školy a školky Foodrestart.cz a tvůrkyně myšlenky projektu Sdilko.cz (oživení městských prostranství a podpora českých výrobců, umělců, designerů či netradičních služeb).
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

*

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře.

  • Objednat hru Kidedu
  • Nejnovější příspěvky
  • Jak zvládnout období vzdoru Ebook zdarma
  • Sledujte nás na Facebooku