Vítej u krátkého webináře
Do školky s radostí
3 kouzelné proutky k samostatnějším dětem a více klidu v nás.
Tato stránka používá cookies
Na stránkách používáme soubory cookies. Některé jsou nezbytné pro fungování stránek, jiné nám umožňují poskytnout vám lepší zkušenost při návštěvě našich stránek nebo zobrazování reklamy, pomáhají nám analyzovat návštěvnost a stránky zlepšovat. Více informací
Souhlas s používáním cookies
Cookies jsou malé soubory, které se dočasně ukládají ve vašem počítači a pomáhají nám k lepší uživatelské zkušenosti na našich stránkách. Cookies používáme k personalizaci obsahu stránek a reklam, poskytování funkcí sociálních sítí a k analýze návštěvnosti. Informace o vašem používání našich stránek také sdílíme s našimi partnery v oblasti sociálních sítí, reklamy a analýzy, kteří je mohou kombinovat s dalšími informacemi, které jste jim poskytli nebo které shromáždili při vašem používání jejich služeb.
Ze zákona můžeme na vašem zařízení ukládat pouze soubory cookie, které jsou nezbytně nutné pro provoz těchto stránek. Pro všechny ostatní typy souborů cookie potřebujeme vaše svolení. Budeme vděční, když nám ho poskytnete a pomůžete nám tak, naše stránky a služby zlepšovat. Svůj souhlas s používáním cookies na našem webu můžete samozřejmě kdykoliv změnit nebo odvolat. Více informací
Jednotlivé souhlasy
Dobrý den, ráda bych se zeptala. Nebudou ty kartičky, kde je dítě smutné, že je tam jiný sourozenec nebo že brečí při odchodu maminky ze školky, navádět ty děti. Dcera 3,5 ráda kopíruje. Kolikrát přebírá co dělalo jiné dítě nebo někdo v pohádce. I tak mluví, i se tak chová. tak mám strach, aby to právě nepřebírala. děkuji
Milá Kateřinko, děkuju za dotaz. Tak tohle známe všichni 🙂 , děti se učí nápodobou a kopírují většinou to, co vidí přímo v pohybu, kde jsou součástí, co vnímají více smysly. U karet to nemusíte vůbec vztahovat na dítě. Jsou tam i otázky ve stylu: Co bys poradila holčičce? Nevím, zda prohlížíte knihy a časopisy – karty fungují stejně – jako obrázky. Držím palečky s nástupem i u koprování. Štěpánka
Dobrý den, syn se aktuálně „seknul“ v samostatnosti oblékání, spoustu toho dělá s dopomocí, ale teď nechce nic dělat. Tvrdí, že „to neumí“. Myslím si, že je rozhozený z několika poznámek od prarodičů ve stylu „Ukaž, ať to je pořádně.“ Snažím se přesvědčit, aby to zkusil a pomáhám ke zdárnému cíli, ale pokud se mu nedaří, tak se vztekne a spolupráce končí.
Moniko, díky za sdílení. Kolik let je synovi? JInak je to stejné jako u nás, pokud nás někdo podrobí kritice a ukazuje na chyby namísto na progres (Tomu auto chybí okna, to tričko máš naopak, v té tabulce ti chybí sloupeček), tak se zablokujeme, protože dorazí mechanismus „aha, chyba, asi jsem neschopný/á, nebudu se ani snažit, nemá to cenu a štve mě to (vztek) Co teď. PRarodiče nezměníte, můžete jen pomalinku ukazovat vlastním příkladem a tím, jak se budete chovat vy k nim. Synovi vysvětlete, že to babi s dědou jinak neumí, ale nemyslí to zle a mají radost z něj i z toho co dělá. Zkuste se ho ptát: Jak to potřebuješ ty? Co můžeš udělat, aby se ti to povedlo? Jak to pak oslavíme, až se ti to povede? Když ses posledně naučil „odemknout zámek“, jak ses pak cítil? No vidíš a to je přesně ono. A představ si, já si neuměla dlouho zavazovat tkaničky. Zkoušela jsem to a zkoušela a ono to pořád nešlo, křičela jsem a plakala, ale tím, že jsem to zkoušela, se to pak jednou povedlo. To bylo radosti. (Příklad, nádpodoba, souznění a pochopení jeho emocí). Zkrátka, vžijte se do jeho role a dělejte to, co byste si přála, aby děllai druzí. Zbytek už je na něm. JE důležité, aby věděl, že je to jeho věc a zodpovědnost.
Jsem tu, ptejte se, odpovím a odpověĎ Vám přijde i na email:-D
Dobrý den moc prosím , teď jsem si koupila balíček ❤️ ale Mam vášnivě dítě ? je komunikativní , děti miluje ale při odchodu do školky pláče a pláče… Když se zeptám tak by pomohlo kdBCh tam byla s ní … Nevím co jí na to mám říct . ,( Jak to vysvětlit že mamky tam nesmí, )
Štěpánko, dětem pomůže, když jim dáme vědět, že o tom víme. Je to svým způsobem zrada rodiče a děti nechápou, proč najednou rodič nemůže být tam, kde jsou ony. Co pomáhá tento proces urychlit . kreslit si celý proces a den, nakreslit dětem na ruku třeba ráno značku od maminky, vzít si s sebou talisman, plyšáka apod nebo svačinku z domu (aby to „domácí! bylo trochu přítomné, vyzvedávat co nejdříve, potkat se s dětmi ze školky a rodiči i mimo školku, aby se tyhle okruhy propojily a děti pak měly větší chuť pokračovat ve hře s kamarády.